Informace o nás

Naše cesty se skřížily vlastně úplně náhodou, a to v březnu 2010, kdy mne panička, tehdy jako 14ti denní štěně uviděla na fotce. Já v tu dobu ještě ani neviděl, ale panička už měla dávno jasno - chtěla Parson Russell teriéra, psa, hladkosrstého a černo-bíle flekatého. A má mne. Jak se to vlastně stalo? Čert ví, když se na mne jela začátkem dubna podívat, vrhly se na ni všechny moje ségry, já se na ní jen koukl, ale zajímavější mi přišel kus deky, ale nojo, když si mě chtěla pochovat, tak jsem jsem tu deku na chvilku nechal no, ale byl jsem svůj - proč bych se měl mazlit s někým koho vůbec neznám? Ten cíp deky byl fakt daleko zajímavější... Panička se do mně tehdy z nepochopitelnýho důvodu zamilovala, černý flek jsem neměl ani jeden a k hladkosrstému Parsonovi jsem měl ze všech pěti štěňátek nejdál, byl jsem taková chlupatá, broken kulička. 22.4.2010 panička přijela znovu, tentokrát jsem se k ní už i nic netušící rozeběhl. A pak se to stalo - normálně si mě odvezla! Trošku šok, co si budem povídat, zaplakal jsem si v autě jen prvních pár minut a pak už jsem střídavě koukal z okýnka, mazlil se a spinkal a těšil se na úplně novou etapu svýho života.