In memoriam Šuný

Šuný, Šunečka, Obláčková, Mikča... původně ale Anabell Potkaní Ocásek (20.9.2007 - 3.3.2010), moje nejmilovanější sluníčko, které mě ráno vždy budilo šimráním vousků na obličeji, přiběhla na zavolání a milovala ovocný jogurty (ale jen ty bez zrníček - ty plivala),  papírový kapesníčky (na pelíšek), nesnášela mého přítele a za celý život nepoznala zavřenou klec. Učila se semnou na klíně na zkoušky, o Vánocích milovala koukání na svítící Vánoční svícen za oknem, a v létě zas klasy zralého obilí a sušenou kukuřici. Večer než jsem šla spát, skákala na postel se pomazlit, přitulit...

Chybíš mi, Choustý...moc.

 

Tři dny - Martin Scott Kosins:

  

Pokud jsi někdy měl rád nějaké zvíře, pak máš ve svém životě tři dny, na které nikdy nezapomeneš.

Ten první je šťastný a blažený den, kdy sis přinesl domů nového kamaráda. Mohls strávit spoustu týdnů volbou druhu. Mohl ses vyptávat na názory mnoha veterinářů a dlouze pátrat po chovateli. A nebo, možná, ses v jediné letmé chvilce mohl rozhodnout pro nějakého bláznivku z útulku, protože cosi v jeho očích ti dosáhlo až do srdce. Ale když sis vyvolené zvířátko přinesl domů a koukal se jak všechno zkoumá a vyžaduje své místečko v tvém obýváku nebo v předsíni, a když přitom poprvé cítíš jak o tebe třeba zavadí, vštípí ti to že sis přinesl tvora s čistou láskou pro spoustu let.

Druhý den přijde o pár let později. Je to den jako kterýkoliv jiný. Obyčejný a ničím výjimečný. Ale přijde překvapující okamžik, kdy se koukneš na svého dlouholetého kamaráda a spatříš věky, tam kde jsi dřív viděl mládí. Spatříš pomalý a uvážlivý krok, tam kde jsi dřív vídal energičnost. Spánek tam, kde dřív byla aktivita. Takže začneš svému kamarádovi přizpůsobovat jídelníček, můžeš mu přidat prášek nebo dva do jídla. A narůstá v tobě strach z blížící se prázdnoty. Tyto nepříjemné pocity budeš mít dokud konečně nepřijde Třetí den.

A v tento den, když se tvůj kamarád a Bůh nerozhodli pro tebe, budeš ty kvůli svému životnímu kamarádovi vystaven svému vlastnímu rozhodnutí, povede tě přitom tvoje duše. Nejhlubší. Ale ať už zvolíš jakoukoliv cestu, tvůj kamarád tě nakonec opustí a budeš se cítit sám jako jediná hvězda v temné noci.


Jsi li moudrý, necháš slzy volně téct, tak často a tak hojně jak budeš muset. A obyčejně zjistíš, že málokdo z kruhu tvé rodiny či přátel bude schopen pochopit tvůj zármutek, nebo tě utěšit. Ale jestli jsi své zvířátko opravdu miloval, staral se o něj v té spoustě radostných let, najdeš jeho dušičku, menší než je třeba tvoje, bude se zdát že tě doprovází v osamělých dnech, které přijdou. A ve chvíli kdy to nejméně čekáš, ucítíš jak o tvou nohu něco lehounce zavadí. Pohlédneš na místo, kde tvůj drahý, možná nejdražší kamarád lehával - a rozvzpomeneš se na Tři významné dny. Vzpomínky budou možná bolestné a přinesou ti bolest do srdce.


Jak jde čas, bolest přichází a odchází, žije vlastním životem - odvrhneš ji nebo přijmeš může tě to pak splést. když totiž bolest odvrhuješ, skličuje tě. Když ji přijmeš, prohlubuje tvou duši. Tak jako tak pořád je to bolest.

Ale přijde, ujišťuji tě, den čtvrtý. Láska tvých přátel s tebou totiž zůstává, to nemůže nic změnit. Láska, kterou sis zasloužil. Odkaz lásky přátel, kteří nás opustili. Je jenom tvoje. Je to láska která umožní abyste se znovu setkali. Láska která přemůže všechno. Ta láska je totiž Duhový most.

 

V nebi je místo zvané Duhový most.

Když umře nějaké zvíře, které je tady na zemi někomu zvláště blízké, odchází přes Duhový most. Jsou tam louky a kopce, kde si naši kamarádi mohou spolu hrát. Je tam spousta jídla a vody a slunečního svitu a všichni se tam cítí příjemně a pohodlně. Ten, kdo byl starý, je opět mladý a ten, kdo byl nemocen, je opět zdráv. Všichni jsou plní života tak, jak si je pamatujeme ve svých snech. Všichni jsou za Duhovým mostem šťastní a spokojení, ale přece jenom tam každému něco chybí - postrádá někoho opravdu blízkého, někoho, koho zanechal tak daleko…
Všichni běhají a hrají si dohromady, ale pak přijde den, kdy se někdo z nich náhle zastaví a zahledí do dálky. Jeho jasné oči zpozorní, jeho tělo se nedočkavě zachvěje. Náhle se oddělí od skupiny kamarádů a rozběhne se zelenou trávou k obzoru, stále rychleji a rychleji.
A tak Tě nalezne- konečně se se svým nezapomenutelným kamarádem setkáváš v bláznivě radostném přivítání a již nikdy Vás nic nerozdělí. Šťastné polibky přes celou tvář, tvoje ruce opět objímají milovaného druha, znovu se díváš do těch věrných očí plných lásky. Tak dlouho jsi svého kamaráda postrádal, ale nikdy jsi na něho nezapomněl.
A tehdy překročíte Duhový most spolu..